Loading...
Start a new Travel Blog! Blogabond Home Maps People Photos My Stuff

IndiaJourney

a travel blog by ac

Trip to India, winter&spring 2012
view all 745 photos for this trip

Show Oldest First
Show Newest First

Cizí kozu honit: na druhý den málo umět

Jaipur, India

S mou oblíbenou šestosedmou třídou jsme probírali podmíněná souvětí. Jeden se mi tam vymlouval, že se nevěnoval domácímu úkolu, protože musel honit kozu. Tak jsem po něm chtěl, aby větu "Neudělal jsem úkol, protože jsem honil naši kozu." převedl do podmíněného souvětí, v němž alespoň v teoretické rovině prohlásí, že kdyby tu jejich kozu nemusel honit, úkol by udělal. Nakonec ze sebe vysoukal něco jako "Kdybych neudělal úkol, honil bych kozu.". Tak to jsem mu neuznal. Při bližším ohledání jeho výmluvy se navíc ukázalo, že ta koza ani nebyla jeho nebo jeho rodiny. To byla koza nějakého souseda, který si za ní mohl běhat sám, protože on žádnou domácí úlohu neměl.

Takhle to dopadá; honí se za cizíma kozama a ráno pak ve škole nedovede. To já v jeho věku... I když vlastně... Ale ne, všechno zpět, v jeho věku jsem se opravdu poctivě učil, to, na co jsem si teď na chvilku vzpomněl, bylo až pozdějc. Jo jo.


permalink written by  ac on February 2, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Osobní sígr

Jaipur, India

Jeden ze sígrů si mě nějak oblíbil. Začalo to tím, že si všiml, jaké mám hodinky. Oni jsou stran hodinek vůbec nějací převšímaví. Já jsem měl zrovna takové ty, co mají pod sklíčkem jakoby fotografickou clonu, takže není vidět na ciferník, dokud se nepohne páčkou, která tu clonu rozevírá. A on přišel, jestli prý nevím, kolik je hodin. Tak jsem rozevřel clonu a řekl jsem mu to. Odběhl a rozdal několik instrukcí svým spolužákům. A už přede mnou stála fronta indických jinochů, co chtěli vědět, kolik je hodin.

Později, když jsem vylezl ze záchoda, stál tam s kýblem vody, že si můžu umýt ruce. Já ale chodím na učitelský záchod, kde je umyvadlo a celý ten záchod je hezčí a větší než domov většiny těch dětí. A taky mi pořád shání křídu, já mám dost velkou spotřebu.

Po škole jsem se sebral a šel pěšky domů, je to asi dvacet minut chůze. Můj osobní sígr sedl na kolo, za sebe posadil svou hodně malou sestru, která taky chodí do té školy, a jel pořád vedle mě, že mě doprovodí až domů. Řekl jsem mu, že ne, že je to dál, než si myslí, ale dost dlouho vytrval. Teprve tadyhle u pneuservisu na rohu, vlastně na předposledním rohu (to on ale nevěděl), odpadl a rozloučil se. Do drátů v obou kolech měl vpletená cédéčka, když jsem se ohlédl, viděl jsem, jak se v tom odpoledním slunci blýskají.

Nevím, jak to půjde dál, nepřijel jsem sem zrovna poustevničit, ale po pěti hodinách strávených s tou verbeží je chvilka samoty k nezaplacení, zvlášť když mě pan domácí přivítá s tím, že teď mi dá hospodyně oběd a pak si klidně můžu pohrát s dětmi. To určitě!

permalink written by  ac on February 2, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Sebeobrana

Jaipur, India

Byl jsem ve městě. To jako v tom starém centru města, co jsou ty památné paláce a jiné stavby. Hezký. Nějakou tu dlouhou organizovanou prohlídku jsem zatím vypustil, ale obešel jsem si to tam, ty parky a tak. Všude jsou opice. A děti. Skupinka jich ke mně přišla. Skupinka dětí, aby bylo jasno. Tady hodně dětí škemrá o peníze, ale tyhle byly dost neodbytné a přešly postupně až do agresivní formy. Napřed chtěly pětku, pak bůra, pak by jim byla stačila i jedna rupie a nakonec za mnou letěl kámen. Když jsem se otočil, už letěl další. Ale byl to kamínek, žádná dramatická věc. Povedlo se mi ho dokonce chytit. Vzpomněl jsem si, jak jsme zrovna tuhle ve škole četli, že chudý Suddama, co bydlel v nuzné chatrči, byl skromný a mírumilovný, ale také hrdý a statečný. Tak jsem tu ruku s tím kamenem statečně zvedl a napřáhl jsem ji na ty agresivní děti. V tu chvíli se otočily a mazaly pryč. Já jsem za nimi ten kámen (kamínek) mírumilovně hodil. Jednoho ze zbabělců to zasáhlo do levé zadele a on tak legračně tence vykviknul. Jako když škrtíte veverku. Ale tím samozřejmě myslím, jako že tu veverku škrtíte v sebeobraně. No - a byly pryč.

permalink written by  ac on February 2, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Cukrátka

Jaipur, India

Na jídelním stole pana domácího leží krabička, která má na víčku tu jejich hákovou šlamastyku. Je to docela pěkná krabička. Jsou v ní cukrátka, všichni tam hrabou a zobou. Nejlepší jsou takové bílé kuličky, co nejsou ani sladké, spíš hořké jako lékořice. Je v tom ve všem anýzu, až hanba. Možná proto je to tak návykové.

permalink written by  ac on February 3, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Kde domov

Jaipur, India

Zazpíval jsem jim českou hymnu. Řekl jsem, že musí vstát a tvářit se vážně, a jedna holka se mě zeptala, jestli má třikrát za sebou zavelet "do postoje! pozor!", což na základě pověření od ředitele dělá každé ráno před zpíváním indické hymny. Tak to jsem nepožadoval. Pak po mně chtěli překlad textu. Já tedy jsem občasný překladatel textů, ale tohle jsem moc uspokojivě nezvládl. Páťáci, kteří pořád ještě neví, co je to v gramatice minulý čas, si ani nezaslouží, abych na ně naložil lučinu a skalinu, nepřihlížeje k tomu, že bych to stejně přeložil jako louka a skála a ta kajetánština by byla ta tam. Tak jsem na chvilku zauvažoval, že jim jako překlad podstrčím nějaký text od Beatles, třeba Why Don't We Do It In the Road, ale pak jsem tohle řešení nahlédl jako přespříliš cynické a řekl jsem, že my to nepřekládáme. Divili se, ale co? Oni zase nečůrají na krávu...

permalink written by  ac on February 3, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Kdo zlobils', vzpaž

Jaipur, India

Tělesné tresty neukládají, to přímo ne, ale mají takovou zajímavou metodu: kdo zlobil, povstane, zvedne obě ruce a drží je nad hlavou. To je asi po čase docela námaha. A teď oni tam chodí s tím dlouhým klackem a různě do nich šťouchají: dej to vejš, eště vejš - a ty, co to je, pokládáš si ruce na hlavu, jdi tuhle do kouta a tady budeš mít vzpaženo o dalších sedm minut dýl.

permalink written by  ac on February 3, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

My Bonnie

Jaipur, India

Zpívali "My Bonnie Is Over the Ocean". Zase jsem je natočil. Dávám to všechno na

http://www.YouTube.com/Indianeer

a zrovna tohle je na

http://youtu.be/rNJ-z35jP4c

permalink written by  ac on February 3, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Paní doktorce je sobota chucpe

Jaipur, India

Do školy začala docházet taková důchodová Indka, prý doktorka něčeho. "Ona měla teď pauzu, byla tu už dřív, teď se vrací," vyprávěl mi ředitel, "je to opravdová doktorka, naše pýcha, druhou takovou personu tu nemáme." Ale máte, pane řediteli, máte, teď už tu máte úplně předoktorováno. Tohleto jsem ovšem nahlas neřekl. Doktorka si se mnou dala čaj a řekla, že ona chce jenom tu šestosedmou třídu na angličtinu a jinak nic. Sbohem, podmíněná souvětí, ještě jsem na vás chtěl trochu zapracovat. Jo - a v sobotu neučí. Tady se chodí do školy i v sobotu. "Já jsem taková světoběžnice," říkala při tom čaji, "a na všech svých cestách jsem dospěla k tomu, že náboženství jsou pěkná věc, ale Bůh je pro všechny jenom jeden. Jak to vidíte vy?" "Já jsem, líběj vodpustit, paní doktor, zašel ještě o kousek dál."

Povím vám, že mluvit o tom, že církve a náboženství mají řadu chyb, se dá snadno s kdekým, ale přejít od toho rovnou k tvrzení, že pámbu nejni, to je vo držku. Čaj jsme dopili v napjaté, leč přátelské atmosféře. Myslím, že si nebudeme rozumět.

permalink written by  ac on February 3, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

easyday

Jaipur, India

Easyday je úplně superní sámoška, mají tam spoustu věcí a dokonce i nějaké předměty. Našel jsem tam protiskluzovou podložku (to je taková gumová síťka, jež má na každém průsečíku osnovy s útekem čudlík), kterou jsem na takovém Novém Zélandu sháněl úplně marně. Tady ji ovšem nepotřebuju, tady mi nic nikam neklouže, a na Nový Zéland se znovu nechystám, leda bych tam začal z Indie dovážet protiskluzové podložky. Je to prostě dobrý obchod, ten easyday. U dveří tam stojí takový strážník a některým příchozím otvírá dveře, třeba mně a stařenkám. Na odchodu pak po každém žádá účet a zákazníka tak trochu projede, jestli si neodnáší něco, co neplatil. Mě a stařenky neprojíždí a ještě nám znovu otevře dveře. Ale musím říct, že takové strážníky nemá jenom easyday, jsou v každé samoobsluze. A u nás jsou v Makru.

permalink written by  ac on February 3, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Óm

Jaipur, India

Ale aby to nevypadalo, že se soustředím jenom na ta hmotná aktiva, jako je toaletní papír a protiskluzová podložka - po cestě z easyday mě napadlo, jaké mám štěstí, že jsem gramot. Když vidím, co to dá někdy práce... A to právě nemyslím práci učitelů, ale práci toho ředitele, který chodí a nutí ty rodiče, aby posílali svoje děti do školy, kde z nich ty gramoty udělají. Jenomže oni jsou potom gramotnější než my, ta abeceda, kterou my ovládáme, je dost primitivní a oni se učí hlavně tu svou, ta naše je jenom přídavek. A jejich abeceda je dost složitá, alespoň pro mě. Mají třeba zvláštní symbol pro slabiku óm. Zkusil jsem ho překreslit podle toho, jak mě to učil Manu, dvanáctiletý syn hospodyně. Na co přesně tu slabiku používají, musím ještě zjistit. V křížovkách se píše meditační slabika, ale to bude nějaké hrubé zjednodušení.

permalink written by  ac on February 3, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment
Viewing 31 - 40 of 127 Entries
first | previous | next | last

View as Map View as Satellite Imagery View as Map with Satellite Imagery Show/Hide Info Labels Zoom Out Zoom In Zoom Out Zoom In
find city:
trip feed
 author feed
 trip kml
 author kml

   

Blogabond v2.40.58.80 © 2024 Expat Software Consulting Services about : press : rss : privacy