Loading...
Start a new Travel Blog! Blogabond Home Maps People Photos My Stuff

IndiaJourney

a travel blog by ac

Trip to India, winter&spring 2012
view all 745 photos for this trip

Show Oldest First
Show Newest First

Earth

Jaipur, India

Dneska jsme zase trochu prosvišťovali výslovnost. Oni hrozně ječí a mají úplně jiné samohlásky než Angličani. Možná spíš jako Češi. Takže slova "bad", "bed" a "bird" vyslovují stejně. Tak teď snad už ne. To nacvičování výslovnosti je hodně baví, všechny třídy, to je na nich vidět, že jak to začnu psát na tabuli, už se smějou a předem se rozcvičují a dělají grimasy. Do toho "bird" se strašně pokládají a taky mají ještě hodně rádi "barber", to vždycky vybafnou, jako kdyby chtěli někoho strašit. Ale nejlepší slovo jsme našli dneska: EARTH. U toho se vždycky s gustem poblijou a poslintají a mají z toho obrovskou hlínu.

permalink written by  ac on February 9, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Odpadky

Jaipur, India

To, že je nezastavěný pozemek zasypaný odpadky, je už taková obvyklá věc. Ale kdo má na starosti tu rovnoměrnou distribuci bordelu po celé ploše? Že by občas někdo přišel a s použitím libely všechny ty krámy rozhrábnul?

permalink written by  ac on February 10, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Když se kreslí tak rychle...

Jaipur, India

Ukazovali jsme si geometrické tvary. Já jim nakreslím na tabuli krychli a oni nejsou schopní si to překreslit do sešitu. Tedy řada z nich. Oni na to koukají a neumějí udělat ty čáry stejně. Asi to bude tím, jak já kreslím...

permalink written by  ac on February 10, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Oni jsou můj hlavolam

Jaipur, India

Při své zálibě v rozebíracích hlavolamech jsem nakonec musel dospět k tomu, že si postavím hlavolam z těch dětí. Kousek jejich marné snahy dostat se od sebe jsem natočil a přidal na

http://www.youtube.com/Indianeer

Zrovna tohle je na

http://youtu.be/L5Vaz2XsURY

Jsou to dva sígři. Ten vyšší - to je můj osobní sígr.

Ale už asi po dvaceti minutách, když se těmi provázky škrtili, až chroptěli, a když jim všichni okolo radili jeden přes druhého, každý něco jiného, jsem vyměknul a prozradil jsem jim, jak se od sebe dostanou. Pak byl konec školy a oni nechtěli jít domů a chtěli si pořád hrát s provázky. Na rozdíl ode mě.

permalink written by  ac on February 10, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Ticho

Jaipur, India

Šel jsem po kraji ulice. Ne po chodníku, to není vždycky úplně bezpečné (o tom si můžeme klidně ještě povědět), po kraji ulice, takovým tím písko-pracho-blátem, na očích a v uších jsem měl svoje špionážní zařízení - kameru kombinovanou s přehrávačem - a na plný pecky jsem si užíval Wanna Whole Lotta Love, takže mě nevyrušovalo to troubení a pokřikování těch rikscha driverů, kteří se dost vnucují a pak ani nenajdou místo podle adresy. V jednu chvíli jsem se rozhodl, že to vypnu a nechám k sobě ty zvuky dolehnout. Bylo to opravdu na ohluchnutí - ne kvůli té intenzitě, to když chci, tak si tu hudbu udělám silnější, ale kvůli tomu, že to je naprosto chaotická změť snad všech zvuků vesmíru.

Odbočil jsem do jedné ze špinavých úzkých uliček a tam jsem shledal zajímavou věc. Ty zvuky pominou snad po patnácti metrech. Je tam ticho. Udělal jsem si takovou teorii, že jak nemají žádný urbanistický koncept a taky jak brzy po postavení ty domy hned alespoň částečně spadnou, je z toho tak členitá hmota, že to ten zvuk pohltí. Odborníci z firmy Soning by nám k tomu třeba řekli víc (ano, může tu být i vaše reklama, žádný problém, Škodovka, Emirates a Costa už svůj prostor vyčerpaly). Ta tichá zóna nebyla průchozí, takže jsem se musel vrátit, ale moc se mi nechtělo.

permalink written by  ac on February 10, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Sám uprostřed davu

Jaipur, India

Doma si občas koupím T3 - časopis o věcech, které nepotřebujete, ale musíte mít. Tady jsem objevil jeho indickou edici v angličtině. Když mě přišel zase jednou po čase navštívit Vinod Meena, ten zprostředkovatel, co pořád kašle, byl z toho časopisu úplně vedle. Vypadalo to, že se mi ho pokusí sebrat, ale nedal jsem ho. Vinod pak zůstal i na večeři, hospodyně naložila i jemu a on i u jídla šíleně kašlal, takže jeho plechový talíř včetně okolí byl brzy pokryt slušným množstvím zvratných částic.

Ale dosti gramatiky - já jsem se chtěl vydat po jiném oslím můstku: v tom časopisu popisují robota, který umí mimo jiné to, že vás pořád sleduje. Naučí se poznat jeden obličej a otáčí za tímhle páníčkem hlavu. Píšou, že to může být až trochu děsivé. No - a přesně tohle dělají domorodci mně. Sotva mě na ulici zaměří, nespustí ze mě oči. A není to jenom když mám v uších sluchátka a zpívám si Wanna Whole Lotta Love, je to pořád, nedá se jim uniknout. Že nemůžu být fyzicky sám, na to už jsem si zvykl, ale že na mě pořád někdo kouká, to je další úroveň nesoukromí.


Řekl jsem si, že si samotu navodím jiným způsobem, mentálně. Zašel jsem do jednoho z mála zdejších parků, stoupl jsem si pod strom, strnul jsem a zkusil jsem provádět holotropní dýchání, aniž vím, co to je a jak se to dělá. Začali se velmi rychle shlukovat, jako nemrtví v osmnáctém pokračování filmu Resident Evil. To nešlo, nemohl jsem tam zůstat, to by mentálně neukočíroval ani Hudraj Brunek z Radia Mama, který byl v oboru holotropního dýchání špičkovým samozvaným expertem. Nebo to byl Kamil Dragoš? Už tyhle zásadní věci zapomínám. Může být zapomnětlivost jenom psychosomatická?

permalink written by  ac on February 10, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Nebezpečné chodníky

Jaipur, India

Nápad vybudovat chodník jako zakrytý příkop, do něhož jsou uloženy všechny ty roury a kabely, je asi dobrý. Když se, nedej Brahmo, v tom příkopu něco pokazí, na nejbližším vstupním místě se to otevře, doleze se tam, spraví se to, vyleze se zase ven a znovu se to zakryje. Problém je ovšem v tom, že se to, Brahma ví proč, nezakryje. A jde z toho takový smrad, že mám podezření, že se možná ani nevylezlo.

permalink written by  ac on February 10, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Kupte si klíč

Jaipur, India

Tady se na ulici prodávají klíče. Já fakt nevím... Podíval jsem se zblízka a nejsou to takové ty neobrobené mustry, to jsou hotové klíče. Kdo to koupí (nikoho jsem neviděl) a co s tím dělá? Kdo prodává ty zámky (do těch zámků, co tam leží, patří zjevně úplně jiné druhy klíčů)? Je to jako když politik dá reportérovi odpovědi a pak ho pošle pryč, ať si k nim někde jinde sežene otázky.

permalink written by  ac on February 10, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Deskriptivní kreslení

Jaipur, India

Učili jsme se kreslit prostorové útvary, takové to technické kreslení. Nikdy bych neřekl, že já budu někoho učit kreslit... A překvapilo mě, jak špatně jim tohle jde. Že se kruh ze šikmého pohledu jeví jako elipsa, to pořád nějak nepobrali, pořád jenom překreslují, co se jim předloží, ale zlepšují se alespoň v tom.

A potom: "Teď kytku, pane učiteli, kytku!" Tak to snad ještě...
A pak: "A pejska, pane, pejska!" A to už jsem se musel vymluvit, můžu jim přiznat, že něco nevím, ale že jsem na něco takový kopyto jako na kreslení, to nesmějí vědět.

To by bylo...
"Tak co, Yashico, jak bylo dneska ve škole?"
"No mami, strašná čuryna - ten bílej nám zkoušel kreslit. Chtěli jsme psa, ale to bys musela vidět, co on tam zklohnil. Já jsem se smíchy málem počůrala a Poota dostala škytavku. A u sígrů budou zašívat, poněvadž ten se válel po zemi a roztrhal si kalhoty o armovací dráty."

Tak to teda nikdy.

permalink written by  ac on February 11, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Losnu nebo Mažňáka?

Jaipur, India

Pan domácí mi dal obrázek, na kterém je Krishna ještě s někým. Musím to už vážně nastudovat. Jsou Brahma, Vishnu a Mahesh - to jsou bohové. A pak jsou Krishna a Rama - a to jsou snad proroci, ale ještě uvidíme. A pak mi přinesl obrázek nemluvněte udělaný takovou tou lentikulární technologií, my jsme tomu říkali hejbátka. Z různých úhlů jsou tam různé věci, takže je to buď třírozměrné nebo se to nějak mění, když s tím hýbáte. A že prý si ho taky můžu nechat, protože to se přece jen tak nevidí. Nad tím jsem moc nadšení neprojevil.

"Koho uctíváš? Mám tady obrázek vašeho Krista, můžu ti ho poskytnout."
"Toho já ale neuctívám."
"No tak koho, někoho přece uctívat musíš."
Šlaka! Je to tady zase! Už zase se budu muset přiznat ke svému ateismu - to je k nevíře.
"Já poklekám jedině před Zodem."
To jsem ale řekl proto, že vedle nás stál a poslouchal malý Manu, se kterým jsem si včera povídal o Supermanovi.
"Kdo je Zod?"
A Manu hned: "Ale ne, dědo, to je vtip, Zod je kryptonský zloduch ze Supermana."
"Aha - tak koho?"
"Já se nechodím nikam modlit."
"Ano, takoví lidé jsou. Oni tu svou víru nosí v sobě a nepotřebují ji ukazovat světu. Ale o to ji mají větší."
A v tu chvíli jsem na něj důrazně ukázal svým ukazovacím prstem a řekl: "Přesně tak!"
Takže pevná, ale skrytá víra, to je ono. A v co věřím? No to přece skrývám...

permalink written by  ac on February 11, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment
Viewing 51 - 60 of 127 Entries
first | previous | next | last

View as Map View as Satellite Imagery View as Map with Satellite Imagery Show/Hide Info Labels Zoom Out Zoom In Zoom Out Zoom In
find city:
trip feed
 author feed
 trip kml
 author kml

   

Blogabond v2.40.58.80 © 2024 Expat Software Consulting Services about : press : rss : privacy