Loading...
Start a new Travel Blog! Blogabond Home Maps People Photos My Stuff

ac

190 Blog Entries
3 Trips
1390 Photos

Trips:

IndiaJourney
BeMyNepal
TrippinInTheeYah

Shorthand link:

http://blogabond.com/ac




sobota

Jaipur, India

Ježíši Kriste, já tomu Nizozemci nerozumím. Ne jako že nevím, na jaké filosofické platformě je utvářeno jeho jsoucno, z čeho vychází a kam směřuje, to ne, to je mi hlavně dost jedno, já nerozumím, co on mluví! A někdy mu nerozumí ani ta Američanka. On tak strašně mele! A já to úplně vidím, jak mu všichni přikyvují, že jako jo, a občas prstem ukážou, že s tímhle obzvlášť souhlasí, ale ve skutečnosti...

permalink written by  ac on January 28, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Jaipur

Jaipur, India

V sobotu, to je zítra, prý musím na indickou svatbu. No, když musím... Dneska byl nácvik. Ženich byl nastrojený jak lehká holka, flitry a pentle, jedna hrůza. Taky turban z něčeho lesklého. Přiběhl ke mně a jak prý vypadá, jestli dobře. Tak jsem mu říkal, že jo a že by si ty šaty měla zkusit spíš přímo ta nevěsta a že bych chtěl vidět ženicha. A on se smál a běhal kolem a všem to vykládal. Tak jestli mu to přijde legrační...

permalink written by  ac on January 27, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Jaipur

Jaipur, India

Začínám chápat, jak tenhle nábor dobrovolníků funguje. Ze začátku jsem se bál, že je to třeba možná nějaký podvod. Že ze mě chtějí jenom vytáhnout prachy a o nic víc jim nejde. A je zajímavé, že je to opravdu tak. Pan Vinod Meena, který to všechno organizuje, je stárnoucí, vlastně docela nemluvný a i trochu protivný chlapík, který umí udělat webové stránky a dostat se na přední místa ve vyhledávačích. Zajišťuje pro své kámoše pronájem jejich pokojíků turistům, co chtějí na svých cestách dělat něco trochu méně obvyklého. Že by ty turisty jen tak nedostal, kdyby pro ně neměl taky další nabídku, to dobrovolnictví, to je pravda, ale on tu nabídku má a docela uspořádanou, takže si ty peníze zaslouží. Bydlet a dostávat najíst za sto dolarů týdně, to není nic drahého, ale jemu a těm domácím to stačí.

Vinod Meena je nemocný člověk. Pořád něco zobe z krabičky. A kašle, že z něj jde strach. Když se rozdávaly nemoci, ukazovali mu všechny možné, aby si vybral. A jeho zaujala ta nejhnusnější, zabodl do ní prst a řekl: "Tu beru!" A teď ji má. (Já vím, že existují i japnější slovní hříčky, ale nemohl jsem si pomoct.) Pořád mluví o astmatu a bronchitidě a já mu to chci věřit, protože tuberu bych vedle sebe fakt nechtěl. Ale kašlat krev jsem ho neviděl a moc s ním nejsem.

permalink written by  ac on January 27, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Jaipur

Jaipur, India

Tma tu padne ve čtvrt na sedm a je hned. Je to jako zhasnout v kině. Ne jako v koupelně, to by bylo moc hned, jako v kině, že se jako rychle setmí. A srpek měsíce leží vodorovně jako lodička, ten kluk, co sedí s rybářským prutem na konci toho srpku, když se před filmem ukazuje logo společnosti DreamWorks, by se na tomhle měsíčku neudržel a spadnul by dovnitř do té loďky.

V noci byl vycí festival, čoklů je tu jak psů, kde byli za světla, to nevím, v noci byli slyšet ze všech stran. Třeba tu straší.

Ráno kolem osmé přichází pravidelný půlhodinový blackout. Prý je to pod kontrolou, prostě nějakou dobu nejde proud, žádná věda.

Zmoknul jsem v koupelně. Otočil jsem kohoutkem a on odletěl ke stropu a místem, v němž byl původně našroubován, stříkala voda jako z fontány. Kde se v domě podle místního předpisu o inženýrských sítích nachází hlavní uzávěr vody, to jsem nevěděl, protože neznám ten místní předpis a nejspíš ho stejně nezná nikdo. Těch kohoutků je tam hned celá množina a o většině z nich mi pan domácí řekl, ať je nepoužívám, že prý jsou k ničemu. Když se ukázalo, že ten, co odletěl, je ve stavu, v jakém ho zpátky nenašroubuju, odšrouboval jsem jeden z těch údajně ničemných a použil jsem ho. Už to nestříká a funguje to líp než předtím. A pak že jsou ty ostatní kohoutky k ničemu...

Dělají čaj s mlíkem a rozdrceným hřebíčkem a taky je tam, myslím, zázvor. Když jsem řekl, že bych chtěl takový ten čaj "čaj", řekl mi pan domácí, že on není hotel, že mi dá to, co má, a těžko něco jiného. Omlouval jsem se, že jsem to nemyslel jako rozkaz nebo objednávku nějaké speciality, že jsem jenom odpovídal na otázku, jaký čaj bych chtěl. A on pak šel a v podstatě ho udělal. Nebo ta hospodyně, spíš.

permalink written by  ac on January 27, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

škola

Jaipur, India

Ta škola je dost jiná. Je to troska domu, něco ještě není dostavěné, něco už zase spadlo, v podlahách jsou díry, přes které jsou mříže z armovacích drátů. Je tam asi šest tříd. Je to uprostřed slumové oblasti a ty děti jsou místní. Peníze jsou od různých podnikatelů, tady se nejvíc podniká v obrábění drahokamů. Děti za to dostávají učebnice a tužky, mají uniformičky, v poledne jim snad dají něco menšího k jídlu a ty, co jsou trochu z daleka, vozí do školy a ze školy. Pan ředitel, co to provozuje, má ty děti asi dost rád, ale občas na ně zařve jak na psy. A přitom (nebo možná proto) to není taková banda lotrů, jakou by člověk čekal. Pan ředitel mezi ně přichází s rákoskou, neviděl jsem ho rákosku použít, ale má ji. Děti pořád za všechno děkují a strašně se zubí a vypadají, že jsou vděčné, že takoví exoti, jako jsme my, mezi ně přijdou. Ptali se mě, jak se jmenuju, a já jsem jim to vlastně neřekl, řekl jsem jim jenom, že jsem pako, a oni to vzali jako odpověď. Takže Pako.

Je tu Američanka a Holanďan a řada místních učitelů. Ta angličtina je trochu problém, ty děti rychle ztrácí pozornost. Dělal jsem s nimi ke každé lekci divadlo. Jeden byl pacient a jedna byla ošetřovatelka, další byl zloděj a další policajt, byla tam i role stromu a opice. To jim tu pozornost udrží. Na druhou scénku už se hlásili úplně všichni, že chtějí taky něco hrát. Vypadá to jako zábava i pro učitele, ale myslím, že mě to přestane bavit docela rychle, hlavně až se to bude pořád opakovat.

permalink written by  ac on January 27, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Jaipur

Jaipur, India

Je tu teplo. Podle různých zdrojů tu měl být bordel, dobytek na ulici, žebrák na žebrákovi (asi nějak ve vrstvách), smrad a očividný nedostatek hygieny. Je tu dobytek na ulici. A ty dráty... ale to je v Asii snad všude. Způsob, jakým jsou tu věci prodrátované, je zázračný. Dráty vedou náhodně vzduchem mezi sloupy, domy a stromy, spojované jsou pomocí hřebíků, provazů, dalších drátů, větví a uzlů a fungují.

Nastěhoval jsem se do bytu k takovému indickému strýci v důchodovém věku. Žije s hospodyní. Ne jako "žije s hospodyní", žije tam a ta hospodyně, asi tak třicetiletá, tam taky žije se svými dvěma dětmi (kluk asi dvanáct a ještě jeden kluk asi tři) a uklízí a pere a vaří. Dobře vaří. Sprcha skoro neteče a to je dobře, protože je jenom studená. Pokoj je velký, bez jediné skříně nebo police, ale jsou tam křesla a na ně se to může všechno položit a když někdo přijde, dá se to stranou. Něco jako u nás doma. Malý chlapec pořád něco mluví. Tak něco mluvím zpátky, třeba "šla šlukačka podle moře, potkala tam bachoře, bachoř se vrátil, šlukačku zmlátil" což je říkanka proti škytavce, rychle třikrát na jeden nádech, a ten kluk se z toho rozškytal smíchy, některé naše zaručené recepty tu prostě fungují naopak...


permalink written by  ac on January 26, 2012 from Jaipur, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

V Delhi

New Delhi, India

Letištní kontrola, co strká batohy pod rentgen, uviděla v tom mém batohu divné věci a chtěla, abych to otevřel. Kovové předměty neznámého účelu. Řekl jsem jim, že účel je známý, rozebere se to na kusy a zase se to složí, jako ostatně skoro všechny hlavolamy. A oni, ať to teda rozeberu. A svolali se všichni, i od jiných pásů, a že tenhle cestující něco předvede. Rozebral jsem. A ten druhý hlavolam jsem taky rozebral. A pak jsem ten první zase složil. No, nebudu to natahovat, nakonec mi zatleskali a rozejít jsme se mohli jako přátelé. Marihuanu vozte v hlavolamech, nenajdou ji. Ale naučte se ty hlavolamy skládat, zaplaší to podezření.

Vnitrostátní letecké linky nestartují v Delhi z normální betonové dráhy, startují z takové rozdrncané trochu zpevněné cesty, asi proto, aby se pilot trochu rozcvičil, protože v Jaipuru bude přistávat v podstatě na trávě. Rozcvičil se dobře, přistál jak nic.

permalink written by  ac on January 26, 2012 from New Delhi, India
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Do Dubaje

Praha, Czech Republic

V letadle z Prahy do Dubaje seděli hned vedle mě dva čeští manželé. Abych to řekl úplně přesně, byl to jenom jeden manžel, ta druhá byla manželka. Byli to takoví už docela staří manželé z Teplic, ona byla stará snad jako já a on byl dokonce ještě o něco starší. Letěli spolu do Thajska a tvrdili, že nedovedou ani slovo anglicky. V rozhovorech s letuškami tohle tvrzení dost dokazovali. On říkal, že anglicky umí jenom "wasser" a přitom by si taky někdy chtěl dát i něco jiného. Jenomže "bier" umí jenom německy a to by ta letuška možná ani nerozuměla... Později jsme snadno zjistili, že letuška je Slovenka. Povídali jsme si o Thajsku a oni, že budou jeden den v Bangkoku a pak asi měsíc na Ko Samui a Krabi, a já, že bych si to rozložil jinak, ale tohle je taky dobrý plán. A on, že si někde přečetl, že v Dubaji dávají cestujícím, co mají dlouhou přestupní pauzu, zadarmo jídlo a pití, a já, že je to tak, akorát posledně, když jsem tam v listopadu byl, byla tahle speciální hospoda zavřená, protože ji buď přestavovali nebo rušili. A Otto na to (jmenoval se Otto, ten manžel), že se na mě v Dubaji s Alenou (manželka) pověsí, protože vím, kde ta hospoda je, a nechají se tam ode mě dovést. A já jsem je tam skutečně dovedl a byla tam holá podlaha od zdi až po balkónové zábradlí a jediné, co platilo, bylo to, že se tam neplatilo, ale to bylo proto, že nebylo za co. A zeptal jsem se jedné takové místní personálie, co to má znamenat, a ona mi řekla, že to napřed přestavovali (v listopadu) a pak to rovnou zrušili. jako kdybych to neříkal už prve... Otto měl blízko k pláči, tolik to jídlo zadarmo chtěl! Loučili jsme se plni smutku. Budu na ně vzpomínat jako na Ottu s Alenou. Jak si vzpomenou oni na mě, to moc nevím, za celou dobu jsem jim o sobě skoro nic neřekl, probírali jsme jenom jejich věci.

permalink written by  ac on January 25, 2012 from Praha, Czech Republic
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Do Delhi

Dubai, United Arab Emirates

Z Dubaje do Delhi to je už jenom kousek, překvapivě krátký kousek. Asi tak dvě a půl hodiny letu, to by snad šlo i ujít pěšky. Ale pěšky bych se nevyspal, což v letadle šlo. A v Delhi to přišlo - moje těžké zavazadlo. Už v Praze mi řekli, že třicet dva kilo je moc, že musím ještě něco doplatit. Čtyři sta korun za kilo. Tak jsem ta dvě kila doplatil a říkal jsem si, co asi bude v Indii, kde mají na vnitrostátních linkách limit dvacet. A teď jsem tam stál, v batohu třicet dva kilo, ani nevím čeho, a proti mě řada přepážek obsazených více či méně chaotickými Indy a Indkami, kteří dvanáctikilový rozdíl asi nepřehlédnou. A jeden z nich najednou začal skákat po tom vážícím pásu a pozoroval ten displej, co ukazuje kila. Asi mu to nějak nechtělo fungovat. Tak jsem se postavil do jeho fronty, i když to nebyla ta nejkratší. A pak jsem mu to tam hodil a když řekl, že to je mnohem těžší, než je dovolené, a že limit je pětadvacet (tak vida, žádných dvacet), začal jsem to zkoušet. Že už jsem přece nadváhu platil, tady je účet. To nevyšlo, platil jsem jenom za cestu do Indie, teď prý mám platit znova. Tak já, že už je to lehčí, protože jsem mezitím něco vyndal, a nevěřím. A on zase, že ne, že to má pořád třicet čtyři a já zaplatím a řekl mi kolik a ta sazba byla mimochodem osmnáct a půl krát nižší než ta v Praze. Takže to mi taky nevyšlo. Tak jsem použil "crazy weight" argument a namítl jsem, že váha se zbláznila a že tu tašku sundám a koukneme se, kolik to bude ukazovat. A ukazovalo to naprázdno dvě kila. A pak najednou pět a půl kila. A šestnáct! Vidíš? Bláznivá váha, za to přece platit nebudu. Neplatil jsem.

permalink written by  ac on January 25, 2012 from Dubai, United Arab Emirates
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment

Já tedy nechci...

Praha, Czech Republic

Já tedy nechci nikoho ze čtenářů podceňovat, ale některé jsem, zdá se, trochu přecenil. Myslím ty, co mi píšou, že nemám končit desátým příspěvkem a mám psát dál. Na každé stránce dole jsou nápisy first, previous, next a last.

Jsou tam proto, že ten deník má víc stran.

permalink written by  ac on January 24, 2012 from Praha, Czech Republic
from the travel blog: IndiaJourney
Send a Compliment
Viewing 181 - 190 of 190 Entries
first | previous | next | last



author feed
 author kml

Heading South?

Online Spanish lessons with a live personal tutor FairTutor can hook you up with Online Spanish lessons with a live personal tutor. It's pretty sweet! Online Spanish lessons with a live personal tutor www.fairtutor.com
Navigate
Home
Find Blogs
Find People
Find Places
Find Photos
Browse Tags
Make Maps
Write a Blog Entry
search
Login

go
create a new account



   

Blogabond v2.40.58.80 © 2024 Expat Software Consulting Services about : press : rss : privacy
View as Map View as Satellite Imagery View as Map with Satellite Imagery Show/Hide Info Labels Zoom Out Zoom In Zoom Out Zoom In
find city: