Paní doktorce je sobota chucpe

Do školy začala docházet taková důchodová Indka, prý doktorka něčeho. "Ona měla teď pauzu, byla tu už dřív, teď se vrací," vyprávěl mi ředitel, "je to opravdová doktorka, naše pýcha, druhou takovou personu tu nemáme." Ale máte, pane řediteli, máte, teď už tu máte úplně předoktorováno. Tohleto jsem ovšem nahlas neřekl. Doktorka si se mnou dala čaj a řekla, že ona chce jenom tu šestosedmou třídu na angličtinu a jinak nic. Sbohem, podmíněná souvětí, ještě jsem na vás chtěl trochu zapracovat. Jo - a v sobotu neučí. Tady se chodí do školy i v sobotu. "Já jsem taková světoběžnice," říkala při tom čaji, "a na všech svých cestách jsem dospěla k tomu, že náboženství jsou pěkná věc, ale Bůh je pro všechny jenom jeden. Jak to vidíte vy?" "Já jsem, líběj vodpustit, paní doktor, zašel ještě o kousek dál."

Povím vám, že mluvit o tom, že církve a náboženství mají řadu chyb, se dá snadno s kdekým, ale přejít od toho rovnou k tvrzení, že pámbu nejni, to je vo držku. Čaj jsme dopili v napjaté, leč přátelské atmosféře. Myslím, že si nebudeme rozumět.

written by

ac on February 3, 2012 from Jaipur, India

from the travel blog: IndiaJourney

Send a Compliment

comment on this...