Pojedeme autobusem. Povezu jich padesát, kolik jich přivezu, není úplně jasné, víc než těch padesát asi těžko. Rodiče mi museli podepsat, že je jim to jedno.

Poslouchám povídky od Šimka a Grossmana a snažím se předpovědět, co všechno se tam stane. Zatím jsem se jenom naučil říkat: "Jsem doktor Novák a Vy jste moji žáci. Opakujte to po mně."

Tímto projektem jsem nahradil původně plánované pozorování noční oblohy, což byl ještě asi o sedmnáct procent šílenější nápad. Až tváří v tváře těch monster jsem si uvědomil, že pod rouškou noci by se taková výprava vymkla jakékoli kontrole a noční akce by byla čistou pedocidou. Podpisy rodičů by mému svědomí sotva ulehčily, tihle rodiče zjevně podepíšou i povolení k užití dítěte v zápřahu.