D.E.B. no use for me

Povídal jsem si s panem ředitelem o tom, jak to má těžké. Řekl bych, že dost. Napřed v těch slumech obchází ty rodiče, aby k němu posílali ty děti. A hodně těch rodičů mu to slíbí. Pak obchází sponsory, aby mu dali prachy. A hodně těch sponsorů mu to slíbí. A pak musí urgovat u všech těchhle slibovačů, aby to taky dodrželi.

A předvedl mi, jak to má spočítané, aby vyšel s penězi. No - vůbec. Když už asi potřetí vykládal, jak něco vypadá jako velký výdaj, ale je to vlastně investice, která se sakra vyplatí, zeptal jsem se ho, jestli to má spočítané alespoň zpětně. Řekl, že ne, ale že to tuší, že se to vyplatí, a tušení ho nikdy nezklamalo. No, jak by ho asi mohlo zklamat, když to nepočítá? Tak jsem mu udělal profesorskou přednášku o podvojném účetnictví, on si to vyslechl a nahlas usoudil, že dělat něco dokonce dvakrát (double entry book-keeping), to není pro něj, lepší je jednou nebo vůbec. "Sponsoři vědí, že nekradu, takže když přijdu s tím, že chybí peníze, tak opravdu chybí. Tomu ty nerozumíš." To teda ne.

written by

ac on January 30, 2012 from Jaipur, India

from the travel blog: IndiaJourney

Send a Compliment

comment on this...