Čapáty? - Blogabond

Vaří se tu divně a dobře. Hlavně hospodyně, ta vaří fakt dobře. Na velký kovový talíř naloží hromádky čehosi. Žluté cosi a vedle červené cosi. Pak nějaké kuldy, jako malé housky, třeba, co se mají rozlámat a rozmačkat, až jsou všude kolem. že se s tím peče, když mi potom káže, abych to hned zase zničil... Kousnout do toho, dokud je to vcelku, to se asi nemá, ale jistě to nevím. A dál jsou na tom velkém talíři kovové misky, dvě nebo jedna, a v nich omáčka. Ta bývá ostrá. Ale ptala se mě, jestli to má dělat pálivé, a já jsem si poručil, že jo. Někdy ovšem pálí přímo ta hromádka čehosi. A to i třeba docela dost. Takový pan domácí, ten jí ty čili papriky rovnou, tak jak jsou. A je pyšný na to, že to svede. Pak je na talíři už rovnou něco sladkého, co má přijít nakonec. Většinou je to nějaká mandlová a sezamová chalva v jedné ze svých nesčetných zdejších podob.

Ale hlavně - čapáty. Často, když něco přinesou, řeknou, jak se to jmenuje, asi hlavně cizincům, aby se poučili. Ale když přinesou tu jejich chlebovou placku, řeknou to vždycky: "čapáty". A pak chodí, mají to čerstvé, právě z plotny, a ptají se: "čapáty?". A já, že teda jo, ještě jednu, ale opravdu poslední, anebo teda ještě jednu další, ale to už fakt...

written by

ac on February 1, 2012 from Jaipur, India

from the travel blog: IndiaJourney

Send a Compliment

comment on this...