Peru - Blogabond

Udělal jsem si prací chvilku. Použil jsem asi patnáctilitrový plastový kbelík (hospodyně), vodu (jeden z té množiny kohoutků, co čouhají ze zdi v koupelně), prací prášek (easyday), spoustu špinavých hadrů, co potřebovaly vyprat, (já) a později prádelní šňůru (jeden čestný obchodník, co drží slovo). Míchal jsem to násadou od smetáku, abych do té žíraviny nemusel strkat ruce. Předepral jsem to, pak jsem to vypral, propral a dopral a potom ještě asi osmkrát vymáchal, protože z toho při ždímání pořád tekla špinavá. Řekl jsem si, že toho nechám, až poteče čistá (to je ve zdejší terminologii pitná) nebo až mě to přestane bavit. Pak jeden z těch případů nastal. Nevím, jestli je to teď vyprané, nevím, jestli takhle se pere, vypadá to čistě.

Kdepak, není to jako v hotelu v Singapuru nebo třeba na Phuketu, kde jsme to jenom dali do pytle u dveří a ono se to do odpoledne vypralo. Už před časem jsem došel k tomu, že pokud jde o moje kořeny, pocházím z intelektuálně buržoazních poměrů. A měl bych udělat něco pro to, abych se do nich někdy vrátil. Teď to teda beru velkou oklikou.

written by

ac on February 15, 2012 from Jaipur, India

from the travel blog: IndiaJourney

Send a Compliment

comment on this...