Annual Function

Konala se dlouho očekávaná výroční školní besídka, na které se měla zúročit všechna ta muka, prožitá při nácviku tanců. A to samozřejmě nemyslím muka těch dětí, myslím ta svoje. Děti se dobře bavily a nemusely se učit. Já jsem celý den poslouchal dírou v podlaze dokola tři věci: "Zumtum, zumtum, papára", "Siňorita, siňorita" a "Tinglinga, dingalinga, tingalinga, dingalinga, tingalinga, dingalinga, ding". To je prý současný vrchol indického popového žebříčku.

Ale je pravda, že v těch kostýmech vypadaly ty děti v některých případech dobře. Byly i jiné případy, když byly třeba za květinky nebo za vojáky, to byla hrůza, ale když měly holky ty šaty, co mívají ty zdejší nevěsty, tak to vypadalo hezky. Objektivně nejhezčí bylo taneční vystoupení děvčat z páté třídy, to je ta, jejímž jsem v podstatě třídním učitelem. Objevily se i jiné objektivní názory, ale těmi, kdo je vyslovili, opovrhuji.

Přišli i sponsoři školy a různí čestní členové předsednictev neziskových organizací a každý měl projev - standardní šaškárna. Když pan principál přednášel svůj příspěvek o tom, že především musí být disciplina, strašně řval, nadával celé audienci a já jsem stál s foťákem přímo u toho reproduktoru a musel jsem si zacpat rukama uši, abych tam přežil. Hned mě začali fotit, že to je jako legrace, pan ředitel má zásadní projev a jeden z učitelů si zakrývá uši.

Všichni byli oblečení jak do plesu v opeře. Nebo - to zase ne, frak s šosy až ke kolenům, bílou vestu a bílého ručně vázaného motýlka jsem tam neviděl, ale obleky byly. Já jsem byl oblečený jako warlock, což úplně nezapadalo, ale všechno uvolnil hlavní sponsor, místní zpracovatel drahokamů, který přišel v ležérním oděvu a tím stanovil, co se smí. Dekorovali mě nějakým věncem z oranžových květů, podobných karafiátům a chtěli projev. Něco jsem řekl. Těm jejich projevům pronášeným v hindštině jsem v podstatě rozuměl, protože oni se nikdy neudrží a prokládají to anglickými úryvky. Nevím, proč to dělají. Angličtina je jedním z úředních indických jazyků, to je fakt, ale ta hindština tím musí strašně trpět, když do ní tu angličtinu cpou.

Vytratil jsem se dlouho před koncem. Byl tam se mnou Manu a musel jsem ho v rozumnou dobu přivést zpátky domů. Principál mi onehdy říkal, že se tam budou některým dětem předávat nějaké ceny, jestli bych chtěl být předavatelem. Jestli mě tam v noci na tohle potřeboval, tak jsem chyběl, třeba se to v pondělí dozvím.

Jaipur, India