13.6.2009

Po krátkém představení lodi, kdy se např. dozvídáme, že vodu máme nabírat min. jednou za dva dny bez ohledu na ukazatel stavu (jak říká majitel lodi - přeci jenom stroje jsou jen stroje, že?), absolvujeme krátký výcvik ovládání lodi, který jsme si připlatili. Investovaných peněz rozhodně nelitujeme. Kromě několika rad (např. ta, že je dobré si pamatovat, kam se chce člověk vrátit) zkušební projížďka ukazuje, že občas nefunguje přídavný manipulační motor na přídi. To jsme schopní ještě rozdýchat, ale horší je, že při parkování v marině po výukové projížďce odešla i převodovka, takže motor se vesele točí, kdežto lodní šroub smutně stojí. Doklouzali jsme ke břehu tak tak. Instruktor se zachoval jako ostřílený námořník – popřál nám hezkou dovolenou, nahlásil závadu a zmizel. Aspoň to nebylo na nás...

Během opravy převodovky jsme se vyrazili podívat do centra městečka Sneek. Měli jsme to štěstí, že jsme narazili na jakýsi pouliční festival. Na každém druhém rohu bylo pódium s nějakým „performance“ – koncerty, pohybová vystoupení apod. Vypadalo to, že každý z tohoto městečka musí/chce ukázat, co umí. Opravdu nevšední zážitek.

Zpátky jsme se vydali akorát včas – to jsme poznali podle toho, že místní policie vypisovala pokutu za nezaplacené parkování jedno auto před námi... (ale na naší obranu musíme dodat, že jsme si vůbec, ale vůbec nevšimli, že by se mělo někde něco platit).

Hurá. Opraveno, vyrážíme.
Jsme trochu nervózní, což se při první samostatné plavbě dá čekat. Možná tomu ale přispívá i velice nepříjemný pištivý zvuk z přístrojové desky. Pošťourání se v přístrojovce párátkem nepomohlo, takže jsme místo, ze kterého se zvuk ozýval, přelepili náplastí. Pak už se to dalo vydržet.

Další cesta byla v podstatě bez problémů. Pokud tedy člověk nepočítá, že přestal splachovat záchod. Existují ale i jiné cesty, jak dostat vodu do mísy, takže nás to nechává v klidu.

Dorážíme k marině Earnewald, ale nemáme odvahu zajet přímo do ní (neumíme parkovat). Nakonec se vyvazujeme podél břehu (je to podstatně jednodušší), na kterém je napsán pro nás naprosto nepochopitelný název ve smyslu „blabla bla NE mezi 22:00-7:00 bla bla bla“. Soudíme, že to znamená, že nás nebudou žádné jiné lodě rušit a spokojeně usínáme.