14.06.2009

Probouzí nás déšť. To by nás nepřekvapilo, kdyby nepršelo jen vevnitř. Nějako funíme, takže je orosená celá loď a teď nám to vrací zpátky.
Navíc jsme trochu promrzlí. To, že jsme si neobjednali ložní prádlo s sebou evidentně nese i to, že jsme nedostali ani peřiny. Naštěstí nás před cestou osvítil duch svatý a vzali jsme si s sebou alespoň spacáky. Ale i tak to není nic moc...

Druhý den znamená, že jsme v podstatě již zkušení kanáloplavci, takže si můžeme dovolit vzít i návštěvu. Máme vyzvednout holandského kamaráda Rogiera a jeho dva kámoše.
Díky problému s lokací srazu projíždíme náš první zvedací most. Dvakrát. Obsluha mostu si musela myslet, že se nám to asi moc líbilo, když skrz něj jezdíme tam a zpátky. Kdo by to za 1,1 EUR nebral, že?

Rogierovi kámoši jsou blázni. Vyzvedáváme je cca na půl cesty, kam dojeli na kolečkových bruslích.

Průběh cesty je zřejmý z fotek. No comment...:-)

Jeden z nich (Eelco) ale brzy odpadává a skoro celou cestu prospí (je DJ a moc toho nenaspal).
Když nespí, tak vymýšlí krávoviny – třeba jako že se otevře zavřený most, když k němu dojedeme dost blízko. No, neotevřel se. Horko těžko nakonec vycouváváme a ani jsme moc neotloukli vedle stojící lodě.

I když nám počasí poměrně přeje, ani Yuri Eelca nepřesvědčil, že se půjde za ten svůj výborný nápad vykoupat.

Po několika vypitých vínečkách, pivíčkách a zlikvidování několika dobrůtek plavbu končíme v městečku Dokkum, na kouzelném místě přímo pod ukázkovým větrným mlýnem. Zde (již zase sami) i přespáváme a kocháme se tímto pohádkovým zákoutím. Opravdu super.

Eernewoude, Netherlands